RECENZE| Není zač

| | |

Název: Není zač
Autor: Daniel Glattauer
Překladatel: Iva Kratochvílová
Počet stran: 300
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host

Anotace
Gerold Plassek je novinář, pracuje pro bezplatné reklamní noviny. Jednoho dne se však ozve jeho bývalá přítelkyně a požádá ho, aby se na pár měsíců postaral o jejího čtrnáctiletého syna, protože musí pracovně odjet do zahraničí. Gerold není zrovna nadšený, ale nemůže odmítnout, Alice mu totiž svěří, že je Manuelovým otcem. Manuel tedy vysedává v jeho kanceláři, pozoruje ho při nicnedělání a netuší, že tenhle ztroskotanec je příčinou jeho existence. Geroldovi úplně chybí energie, volný čas tráví po hospodách a alkohol je jeho nejspolehlivější přítel. Pak ale v jeho životě nastane změna: napíše krátkou zprávičku o přeplněné noclehárně pro bezdomovce a toto zařízení vzápětí dostane velkou sumu peněz od anonymního dárce. To je začátek série dobročinných darů, díky kterým se Gerold postupně dostává do veřejného povědomí, neboť vždy záhadně souvisejí s jeho články. A nakonec si ho oblíbí nejenom Manuel.

Spisovatel, který v Čechách vydal knihu Dobrý proti severáku, se vrací s dílem o sérii anonymních darů těm nejpotřebnějším, o nichž vydává články ten, jenž by sám potřeboval zachránit.

Gerold je alkoholik, který nemá žádné plány do budoucna, nezajímá ho kariérní růst a je spokojen s tím, co má. Obvykle nemám alkoholiky moc ráda, ale Gerold mi zvláštním způsobem přirostl k srdci a jako postavě jsem mu moc fandila. S příchodem syna Manuela do jeho života se začne měnit a chápat, že nejde jen o něj samotného. Současně je mu dána jakási zodpovědnost nejen za syna, ale i za své články do novin, když pochopí, že anonymní dárce pošle peníze těm, o kterých napíše. Zodpovědnost za vybírání těch, kteří si zaslouží obdržet velikou sumu peněz ho postupem času mění a tento vývoj je popsán zcela realisticky se zachováním Geroldovy původní osobnosti.

Tato kniha je nejenom o hledání cesty otce k synovi a obráceně, ale i právě o zodpovědnosti za naše činy. Cokoliv děláme, může ovlivnit naše okolí a životy cizích lidí. Autor nám tuto myšlenku nenápadně podává mezi humornými pasážemi a celá kniha se tváří jako lehké, odpočinkové čtení, za kterým je ve skutečnosti skryta silná myšlenka. Geroldův smysl pro humor je jedna ze silných stránek této knihy a velmi chválím, že si autor udržel svůj styl až do konce a dokázal pobavit na každé stránce.

Během čtení jsme zasvěceni do práce v novinových plátcích a můžeme krásně vidět, jak to v této branži chodí. Pokud se majitelům novin něco nehodí do krámu, zakážou o tom psát. Pokud se konkurenční noviny moc roztahují, napíšeme o nich drb, který se nakonec roznese po celé zemi a trvá dlouho než ho někdo vyvrátí - pokud vůbec. Už i z tohoto pohledu je kniha velmi zajímavá a čtenář si udělá obrázek, jak vzniká novinový článek a jak to chodí ve světě novin.

Konec knihy byl poněkud rozpačitý. Veliké překvapivé odhalení nezklamalo, do poslední chvíle jsem netušila, kdo vlastně ten anonymní dárce je. Bohužel to bylo ale vše, co jsem se z konce knihy dozvěděla. Postrádala jsem alespoň nějaký epilog, kde by bylo dovysvětleno všechno ostatní, co během děje vysvětleno nebylo a určitě bych si přála vědět, jak Gerold dopadl i v jiných aspektech života. Všechny jeho nové i znovuvybudované vztahy jsem s ním prožívala a ráda bych se tedy dozvěděla, jak pokračovaly nebo skončily. 


Celkové hodnocení
Lehké čtení se silným podtextem, čtivost a humor. Honba za anonymním dárcem a na pozadí toho všeho žurnalistická praxe. Reálné a sympatické postavy a jejich vývoj v čase i skvělý smysl pro humor. Pokud máte rádi takovéto příběhy, rozhodně doporučuji sáhnout po této knize. Bohužel za ten až příliš rychle uzavřený konec musím strhnout jednu hvězdičku, ale četba mě velmi bavila a autorův styl psaní mě oslovil. Celkem tedy dávám 4/5.

Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji webu Palmknihy.cz.






0 komentářů:

Okomentovat